Veľký tulák PDF, ePub, Kindle

By | 05/23/2018

Veľký tulák

Román je obrazom citového života francúzskej generácie zo začiatku storočia, ktorá cez detské roky smeruje k najstrašnejšiemu dobrodružstvu – prvej svetovej vojne, v ktorej zahynul aj spisovateľ. Je to román chlapčenstva, dospievania, veľkej fantázie a nežnej lásky. Fournierove meditácie o láske sa sotva dajú oddeliť od úvah filozofických, lebo láska je pre neho nielen stretnutie so ženou, ale styk života, je obrazom hľadaného šťastia…



Kniha v českém jazyce!


Stažení Veľký tulák zdarma kniha pdf mobi epub mp3 fb2 CD txt doc kindle Ibook iOS:


Veľký tulák (0.00 EUR)


Stažení Veľký tulák zdarma kniha:

MIRROR-2




Připojit stovky tisíc spokojených členů, kteří strávili bezpočet hodin vyhledávání multimediálního obsahu a online a hned teď a zároveň se těší nové knihy, časopisy a slavných komiksů.

Je tady a je to zdarma. Proto se musíte zaregistrovat kliknutím na některý z odkazů na této stránce:

  • Knihy, časopisy a comics neomezené, ať jste kdekoli: přímo do vašeho prohlížeče na počítači nebo tabletu.
  • Více než 10 milionů titulů pokrývá všechny možné žánry.
  • dostat to nejlepší knihy, časopisy a comics v každém žánru, včetně akce, dobrodružství, anime, manga, děti a rodinu, Classics, Komedie, reference , manuály, Drama, zahraniční, hrůza, hudba, romance, Sci-fi, fantasy, sport a mnoho dalších.
  • Nové tituly se přidávají každý den! Rádi bychom udrželi věci svěží.
  • Všechny platformy. Plně optimalizováno
  • Objevte, proč každý den chodí tisíce lidí.Zaregistrujte se a užijte si zábavu, neomezeně!


    Originální název:

    Le Grand Meaulnes (1913)

    Žánr:
    Literatura světová, Romány
    Vydáno: , Slovenský spisovateľ
    více informací…

    Nahrávám…

    Komentáře (7)

    Přidat komentář

    PetraMishka

    02.02.2017

    Co bylo na tomto dobrodružství tak kouzelného? Nevím, protože většina postav mi byla velmi nesympatická. Představa francouzského venkova na konci 19. století je lákavá, počátek přátelství dvou studentů a nalezení záhadného zámku je hravé a dobrodružné. Jakmile však obě postavy dostihla dospělost, nemohla jsem jim už fandit.

    MessiáŠ

    21.04.2016

    Na stránkách Guardianu se Julian Barnes ve svém eseji ke Kouzelnému dobrodružství vyznal, že když knihu četl poprvé ve 30 letech, přišel si na ni ještě příliš mladý; a že až v 60 letech – po druhém přečtení – plně docenil její pravdivost. A tento postřeh vypovídá vpravdě mnoho. Zdráhám se rozepsat více, protože se mi během četby maně vybavovalo Maeterlinckovo motto k – také pozoruhodnému bildungsrománu – Zmatkům chovance Törlesse, které praví, že „sotva něco vyslovíme, podivně to znehodnotíme“. A právě to je mimo jiné jedno z východisek Kouzelného dobrodružství, které si klade otázku, jak vůbec o takovém dobrodružství vypovídat – ale přesto vypovídá, protože vyslovit nevyslovitelné je podstata umění, již román beze zbytku naplňuje.

    Podle svých vlastních slov „nešťastný, snivý a uzavřený“ vypravěč František se nám snaží zprostředkovat příběh Velkého Meaulnese, personifikovaného dobrodružství, který obrátí vzhůru nohama osud každého, kdo se mu připlete do cesty. Zjišťujeme však, že zatímco pro ústřední dvojici znamená jejich pátrání po kouzelném Zámku všechno, ostatním přijde jako banální historka, jakých znají spousty; ukazuje se tak, že největší dobrodružství jsou víceméně slovy nepřenosná, vznikají jenom ve spikleneckém sdílení, ale za hranicemi oné důvěry se pro ostatní mění v cosi ne-pochopitelného, čemu nikdy nepřikládají (pro nás) patřičný význam či pozornost. Taktéž se vyjevuje, že další dobrodružství v životě budou vždy jenom stínem těch prvotních, které v sobě nesly bez-prostřednost, životní elán, ale postupem času – a protože vypravěč vzpomíná po více než 15 letech – se projeví jako naivní, ale přesto (paradoxně) právě tento odstup vytváří jemnou, neodolatelnou vrstvu melancholie.

    Postavy z Kouzelného dobrodružství po přechodu z jinošského věku do dospělosti často tápou, trpí ve vleku svých dávných tužeb a snů, propadají lásce, vzpomínají na okamžiky, které se už nikdy nevrátí („může znovu ožít, co už není?“), ze samé tragiky si „vytvářejí zásobu smutku“ pro příští čas (když Meaulnes setrvává před snad domem své milované, o které ví, že nepřijde), že jim nezbývá než vyčkávat (na co vlastně?) – Fournier jim poskytne vždy na kratičký okamžik záblesk naděje, aby i o tu vzápětí takřka flaubertovsky (ovšem bez jakékoliv stopy ironie či jízlivosti) přišly; život je totiž, jak začíná vycházet na povrch, mnohonásobně komplikovanější. Všechny iluze musí být zbořeny společně se symbolickým zánikem Zámku, protože vše plyne, přítomnost se ztrácí v mlze, ukrývá do závoje, nikdy se nedozvíme – vypůjčím-li si (český) název jednoho Barnesova románu –, „jak to vlastně bylo“ (když nechápeme často ani vlastní intence jednání, natož druhých; když nás nakonec dostihne „strach, že všechny kouzelné věci jsou vymyšlené“), i když román v závěru nabídne i důmyslnou (stejně důmyslnou jako celá výstavba syžetu, který nutí přehodnocovat předchozí významy a přímo vybízí k opakovanému – a v souladu s románovou dominantou – amébovitě se proměňujícímu čtení) polyfonii prostřednictvím fragmentárního Meaulnesova deníku, který František musí převyprávět.

    Romantického prožívání se sice František snaží zbavit, dokonce kritizuje modelového romantického hrdinu Franze, ale sám se jistých inherentních horizontů vzdát nedokáže. Z přemítání nad ztraceným mládím jako by se ozývala neméně pravdivá ozvěna z Dantova Pekla: „Není větší bolesti / než vzpomínat na šťastné okamžiky / když je ti hořko.“ A stejně jako románoví – přičemž text je v tomto ohledu silně reflexivní, když situace glosuje „jako z románu“ apod., čímž jako by poukazoval na vytváření vnímání reality jako fikce, nebo pro změnu dočasnou, prchavou „románovost“, tj. snovost našich jindy obyčejných životů – hrdinové jsou v rozpacích, jak naložit s vlastním štěstím, dím o tomto překrásném (knižním) dobrodružství: Berte, nebo nechte být.

    Lessana

    25.03.2016

    "Snovosť" tohto románu ma neoslovila. Pripadalo mi to skôr chaotické a strácala som sa v tom.

    Luccy78

    04.01.2016

    Velmi nevšední, řekla bych citlivý, malinko sentimentální a jemný příběh opředený trochou tajemství. Autorovi se podařilo dokonale skloubit sen se skutečností, romantický román o dětství nepozorovaně přechází do dospělosti, kde nechybí i velká láska. Fournier velmi citlivě líčí chlapecké zmatky v dospívání, jejich touhy i zklamání a to velmi působivou a poutavou formou.

    Koka

    14.11.2015

    V podstatě banální, běžný příběh, ale napsaný tak poeticky snivě, jak by jej už dnes nikdo napsat nedovedl. Atmosférou prostředí, obrazmi přírody a popisem citů mi to připomnělo atmosféru starých českých filmů Řeka čaruje a Romance pro křídlovku. Jakési jemné chvění, zdlouhavé táhlé napětí, minimum "akce" , a přesto drama, velký příběh.
    Často se vyjmenovává, jak I. světová válka změnila tvář světa. Tato kniha je jeden z velikých příkladů té devastační změny – změnila jej tak, že mladičký autor, který dovedl tak úžasně svět vidět, cítit a o něm psát, hned na začátku války u Verdunu zahynul a s ním i vše, co by byl ještě vytvořil.

    Lidmila_2008

    05.10.2013

    Četla jsem ji dávno, ale doteď si pamatuji, jak mě okouzlila. Je to jako procházet snem…

    miriama

    21.06.2013

    Půvabná a téměř snová kniha. Velmi pěkně vylíčené vzplanutí hlavního hrdiny ke krásné neznámé z tajemného zámku. Poetické, jemné a trochu tajuplné čtení z Francie před 1. světovou válkou..