20.05.2017

Stejný vražedný motiv byl již tolikrát použit v mnoha knihách a filmech, že jsem si nejdřív myslela, že čtu již jednou přečtené. Ale ne, bylo to pro mne nové, a nadšení se zrovna nedostavilo. Jsem ochotna připustit, že ze 16-letého puberťáka mohou vypadnout i nečekané formulace, ale až takové situační analýzy, jaké předváděl kluk v této knize – to se mi zdá nepravděpodobné. A komisař kriminální policie, který se synem u večeře a s manželkou u raního objetí probírá indicie, charakteristiku podezřelých a krvavé stopy?! To bylo silně přestřelené.
Nejvíc mě však mrzí, že motiv odhalení a restaurování toho obrazu, jeho verifikace a další osud zůstaly jaksi neuzavřeny.
Hodně však oceňuji vysoce literární styl a kultivovaný jazyk – tak odlišný od dnešních surovostí v soudobých detektivkách!

1 07.07.2016

Paní Petersová napsala dech beroucí detektivku, která mě přiměla k slzám dojetí. Ano, jsem ukrutně sentimentální plačka, ale u thrillerů se podobné nepředloženosti nestávají ani mně. Jenže tato kniha má parametry regulérního románu s pečlivě vykreslenými charaktery, úchvatnými básnickými popisy a v neposlední řadě se silným humanistickým poselstvím. Všechny tyto charakteristiky jsou pro autorku bratra Cadfaela naprosto typické. Takže zbývá otázka, jak mohla tak citlivá duše vymyslet tak krvavou vraždu? No, abych byla upřímná, Armigera bych zabila vlastně i já.
Je zajímavé, jak Petersová, která sama děti neměla, dokázala přesně vystihnout psychologii teenagera. Na druhou stranu laskavý rodičovský přístup Petera a Bunty ke svému svéhlavému synovi připomíná spíš sci-fi. Kdyby můj potomek usoudil, že vyprovokuje vraha a sám ze sebe udělá návnadu, asi bych si ho raději přetrhla sama.
Pět hvězdiček a vřele doporučuji.

10.07.2012

Moje první setkání s Paní Spisovatelkou. Dokonce i jako inscenace v ČT, ještě černobílá, se mi moc líbila.