Helimadoe PDF, ePub, Kindle

By | 05/24/2018

Helimadoe

Helimadoe je čtvrtá a poslední románová práce Jaroslava Havlíčka, významného představitele moderní české prózy meziválečného období. Román vyšel poprvé v roce 1940 a v tomto vydání vychází již popáté. Jeho podivný název tvoří začáteční písmena pěti dívčích jmen: Heleny, Lídy, Marie, Dory a Emy, pěti dcer podivínského lékaře-sedláka, působícího na malém jihočeském městě před první světovou válkou. Lékař je vdovec, samotář, osamělý muž svérázných názorů, ale o to nesmiřitelnější a ostřejší kritik maloměšťáctví. V zajetí jeho krutého domácího pořádku živoří tři nejstarší dcery, smířené se staropanenským osudem. Jediná z pětice sester se vzepře tomuto údělu a odejde za svým romantickým snem. Hluboce a jemně zachycené drama těchto postav líčí vypravěč Emil jako melancholické vzpomínání na svoje končící dětství. Snová romantičnost se tedy Havlíčkovi, mistrnému stylistovi a pozorovateli života, stala prostředkem rovolty proti měšťácké konvenci a ostýchavým, ale přece jistým tušením světa, v němž člověk, na cestě za svým štěstím, nenarazí na mříže.



Kniha v českém jazyce!


Stažení Helimadoe zdarma kniha pdf mobi epub mp3 fb2 CD txt doc kindle Ibook iOS:


Helimadoe (0.00 EUR)


Stažení Helimadoe zdarma kniha:

MIRROR-2




Připojit stovky tisíc spokojených členů, kteří strávili bezpočet hodin vyhledávání multimediálního obsahu a online a hned teď a zároveň se těší nové knihy, časopisy a slavných komiksů.

Je tady a je to zdarma. Proto se musíte zaregistrovat kliknutím na některý z odkazů na této stránce:

  • Knihy, časopisy a comics neomezené, ať jste kdekoli: přímo do vašeho prohlížeče na počítači nebo tabletu.
  • Více než 10 milionů titulů pokrývá všechny možné žánry.
  • dostat to nejlepší knihy, časopisy a comics v každém žánru, včetně akce, dobrodružství, anime, manga, děti a rodinu, Classics, Komedie, reference , manuály, Drama, zahraniční, hrůza, hudba, romance, Sci-fi, fantasy, sport a mnoho dalších.
  • Nové tituly se přidávají každý den! Rádi bychom udrželi věci svěží.
  • Všechny platformy. Plně optimalizováno
  • Objevte, proč každý den chodí tisíce lidí.Zaregistrujte se a užijte si zábavu, neomezeně!


    Žánr:
    Romány, Literatura česká
    Vydáno: , Československý spisovatel
    více informací…

    Nahrávám…

    Komentáře (25)

    Přidat komentář

    topipig

    10. února

    Jaroslav Havlíček a jeho jakékoliv vyprávění mě opravdu vždycky zasáhne. Stejně jako tento příběh o dospívání mladého chlapce z maloměšťácké rodiny, kterého do života vyškolí první opravdová láska a zejména samorostlý a podivínský doktor Hanzelín. Já jsem nejdříve viděl film, když jsem byl ve stejných létech jako hlavní hrdina Emil a knihu jsem četl až nyní. Musím ale uznat, že režisér Jaromil Jireš naprosto přesně vystihl charaktery a tváře všech postav, zejména Hanzelínových dcer – hubaté a kostnaté Heleny (Zuzana Bydžovská), tiché a hodné Lídy (Jana Riháková-Dolanská), stále usměvavé Marie (Ljuba Krbová), zlé, náladové a po světě toužící Dory (Lucie Zedníčková – ta zahrála fakt dokonale) nebo nejmladší Emy. Vypravěčský způsob Havlíčka je fakt jedinečný, ukazuje svět ve své pravé podobě bez nějakých příkras a život takový, jaký doopravdy je. Miluju jeho styl psaní, kdy popisuje třeba jen vůni lesa, tekoucí potůček nebo jakoukoliv roční dobu. Je to, jako bych byl přímo v jeho představách, cítil kvetoucí stromy a slyšel hvizd ptáků. A někde v dálce vidím nerudného doktora Hanzelína jak jede z návštěv svých pacientů v kočáře se svými dcerami, které zpívají do tichého večerního kraje, do toho dusají koňská kopyta a cítím chlad nastávající noci. Nádhera! Geniální autor, geniální díla. Jaroslav Havlíček a jeho tvorba zůstane pro mě navždy velká srdeční záležitost.

    hroneczek

    18.12.2017

    Nevím proč, ale od autorů této doby mám vždy nulové očekávání. Proto je vždy pěkné, když mě kniha mile překvapí, líbí se mi a dokonce bych si ji přečetla ještě jednou. Palec nahoru.

    Petruse21

    15.10.2017

    Musela jsem začínat na 2x, protože prve se mi nepodařilo dostat ani přes 30 stránku. Řadím to k Havlíčkovým méně povedeným dílům. Nejsilnější mi přišel popis ženy s leprou a popis života Helmadon.

    Vlašule

    18.07.2017

    Havlíčkovy knihy prostě mají svoje kouzlo a mě baví. Je to jako se dívat na černobílé staré filmy, zvuk šumí, obraz není ostrý, ale chcete to vidět a je Vám u toho dobře u srdce.

    PMR

    27.06.2017

    Zdá se mi, že je tu nějak málo komentářů vzhledem k tomu, jak je kniha známá…

    Nejzajímavější asi na té knize je, že mohla být napsaná úplně jinak.
    Vpodstatě je to jednoduchý ‘happyendový příběh’ plný spíš komických postav.
    Přesto jej autor pojal jako modelovou tragedii…
    V knize je to ale dost mistrovský kousek.

    Ještě bych třeba zmínil blízkost k Proustovi:
    Je to vlastně takové poetizované ‘Hledání ztraceného času’ – samozřejmě z nesrovnatelně primitivnějšího společenského prostředí.

    StefFišerová

    05.02.2017

    Jako knížka k maturitě docela fajn. Musím se ale přiznat, že kdybych si ji měla přečíst jen tak, pro radost, asi by zůstala dlouho rozečtená. Určité pasáže se nekonečně vlečou, nejvíc na začátku, kdy se děj dlouho téměř vůbec nehýbe…Ale jde asi o věc názoru 🙂

    monika9313

    11.01.2017

    Skvělé, Havlíček je prostě nepřekonatelný.

    vejnar

    20.10.2016

    Velmi se mi líbila. Začátek trochu zdlouhavý, ale potom už nepustí;)

    "Ve chvílích obzvláště teskných ji vylovíme z veteše nastřádaných zklamání, hýčkáme ji a vroucně se jí díváme do tváře – do tváře sladké minulosti, která se nikdy nevrátí."

    A pak třeba citace od Camri! PS: Po přečtení si určitě pusťte i film, stojí za to!

    Kachora

    09.08.2016

    Havlíček je můj veliký oblíbenec a čestný obyvatel mé knihovny. Trošku, nebo spíš hodně, jsem se rozmlsala Neviditelným. Neudělejte stejnou chybu. 🙂 Když to totiž přečete také jako první věc od něj, je už pak těžké být něčím znovu tak uchvácen… Nicméně sama hlavní postava Emil (Havlíček?) v závěru knihy říká "…prosím ty, kteří čekali více než pouhý příběh pošetilé puberty, aby mi odpustili. Vím, že se nemohou dojmouti dětskými bolestmi a žaly, na nichž není nic tragického. …toto je příběh odpočinku…" a přesně v duchu těchto slov budete-li ke knize přistupovat, nemůžete být zklamaní. Milé čtení, které lehce odsýpá, občas má člověk tendenci vyčkávat na to "něco", které v něm vyvolá ten wow efekt, což se ale neděje, protože možná s věkem a dobou potřebujeme pro ten wow efekt až příliš velké "něco", které ale, naštěstí, spoustu dětí míjí a mají tak možnost žít si ty své krásně naivní a (naší perspektivou) bezstarostné roky. Budiž jim přáno! Milá autobusovka/vlakovka…

    * Jen tím dodáš ceny svému životu, budeš-li mít v úctě své vlastní činy. Protože nikdo jiný ti ceny nepřidá.

    * Ubohé ovečky, uspané vychytralým hypnotizérem, veřejným míněním!

    * Vyzývala svět o lásku, o tak slavnou a dobrodružnou lásku, jaká ani na světě není, jaká nepřijde, nemůže přijít.

    ber-tram

    09.03.2016

    První papírové setkání s Havlíčkem dopadlo nad očekávání příznivě. Že bylo inspirováno Jirešovým filmovým přepisem, nezastírám, že mě připoutala hloubka, přesnost, údernost a kultivovanost starobylého jazyka, rád přiznávám. 10/16

    Damato

    02.02.2016

    Poprvé jsem ji četla v mládí a pamatuji si, že na mě působila příjemně . Vrátila jsem se k ní před Vánoci, kdy jsem byla u rodičů a při probírání staré – a stokrát přečtené – knihovny jsem po ní sáhla a znovu s ní trávila pár příjemných večerů. Taková milá , čekané a vítaná návštěva po letech.

    Romanka89

    21.01.2016

    Ze začátku mě kniha moc nebavila, na můj vkus moc popisné a prostě nudné, ale pak jsem se začetla, že jsem knihu přečetla během tří dnů. Taková hodně zvlášní rodinka, ty Hanzelínovi, na jednu stranu Dora mi byla sympatická že se jako jediná vzepřela, ale na druhou to byla prostě mrcha.

    Hrefna

    06.07.2015

    Moje první setkání s panem Havlíčkem a asi ne poslední (dosti jsem ignorovala povinnou literaturu…). Milá a velmi čtivá kniha, která hladila po duši, vyluzovala úsměv a uměla dojmout. Připoměla mi vlastní dětství a mnoho krásných filmů o strastech dětství a dospívání, nejvíce Bylo nás pět. Když budu mít syna, tak mu ji doporučím 🙂 Kromě této linky, kniha skvěle popisuje lidskou povahu v mnoha méně lichotivých podobách, hlavně zarputilost, pokrytectví, ale i krásu a čistotu lidské duše.

    kamibe

    10.06.2015

    Tuto knihu jsem četla před mnoha lety a pamatuji si, jak silně na mne působila. Tenkrát jsem netušila, že od něj mohu čekat ještě další knihy. Helimadoe mi však zůstala v mysli tak pevně, že jsem na ni nikdy nezapomněla, i když jednotlivé příhody z románu bych už teď dohromady nedala. U mne je to většinou pokaždé o nějakém pocitu, který ve mně z té knihy zůstane a který se vyjeví při vzpomínce nebo jen při vyslovení názvu knihy. Když jsem teď dočetla Neviditelného, možná bych se ke knize Helimadoe mohla vrátit a ověřit si, jak na mne zapůsobí dnes.

    eraserhead

    31.05.2015

    Tenhle příběh jsem si zamiloval ve filmové verzi, kterou jsem viděl když mi bylo asi jen o rok více, než hlavnímu hrdinovi. A dokonale mě pohltil, protože, ač se odehrával v jiné době, než jsem já žil, to hlavní se nemění. Proto jsem ten příběh plně chápal, užíval si ho s hrdinou a spolu s ním létal v oblacích. Do dnes je to jeden z mých nejoblíbenějších českých filmů. Snad i proto jsem se románové předlohy trochu obával. Hlavně když jsem zjistil, jak je útlá. Co pak asi všechno ve filmu chybí, co je změněno, co je jinak? Nakonec jsem zjistil, že filmová verze je takřka dokonalým převedením románu, rozcházející se jen v trošku jiném vzhledu hlavních hrdinů a hrdinek a jedné scéně, která ve filmu nabbývá. Jinak mě ale četba pohltila úplně stejně jako film. Je trochu více sociálně kritičtější, což je fajn, ale ta aura zamilovanosti na prahu puberty je prostě úžasná.

    poetree

    09.05.2015

    Jaroslav Havlíček patří mezi mé české favority… na Neviditelného to nemá, ale jeho styl je skvělý a stojí za přečtení 🙂 Viděla jsem půlku filmu, ale celkem mě nebavil, když byl tak nějak o něčem jiném…

    Camri

    06.04.2015

    "Jsme salónní kouzelníci, chvíli sebe samy rozveselujeme, chvíli samy sebe klameme. Ze svých snů si kolem sebe utváříme ráj, ve kterém se utěšujeme, abychom si vynahradili své životní neúspěchy."

    Naprosto úžasné poslední kapitoly.

    Sandik

    04.04.2015

    Helimadoe je pozoruhodná Kniha. Tak jako všude, je i zde Havlíček velmi temný a bezvýchodný. Protože však jádro evidentně tvoří autorovy vlastní vzpomínky, je tato temnost a bezvýchodnost do jisté míry vyvážena optikou alespoň poněkud bezstarostného dětství a citlivě líčenými obrazy městečka a okolní krajiny. Sympatický je i sebekritický a vnímavý nadhled, díky němuž se čtenář místy asi neubrání úsměvu. Koneckonců, dětství má tu kouzelnou vlastnost, že v určitých citových kotrmelcích, naivitě, překotném a bezprostředním prožívání přicházejících událostí či v nekritickém mudrlanství jistě všichni poznáváme i naše vlastní dětské prožitky a jde tudíž vlastně o sdílenou, kolektivní zkušenost. Bylo by přitom rozhodně zajímavé vědět (a popravdě nevím, zda-li se tím už někdo nezabýval) do jaké míry je příběh autobiografický a co všechno je naopak spisovatelovou konstrukcí.
    PS: Stejnojmenné filmové zpracování této knihy se kromobyčejně nevyvedlo. Pokud je znáte, nespoléhejte na něj. Kniha je nejen daleko bohatší, ale především v mnoha ohledech jiná…
    Celkový dojem: 90%

    bércoun

    29.12.2014

    Hned od začátku se mi kniha líbila a i když přicházely pro mě méně záživné pasáže, od konce jsem se nemohla odtrhnout. Krásný příběh mladého chlapce, jeho platonické lásky a vztahů v jeho životě. Myslím, že je to kniha, kterou si ráda přečtu ještě jednou.

    iva23

    25.03.2014

    Všechny Havlíčkovy knihy mě moc baví, ale u této se mi kupodivu víc líbil film.

    mauvais-ange

    29.11.2013

    Ze začátku mě kniha moc nebavila, postupně se to ale změnilo. I když musím říct, že je tu trochu moc pesimismu, hlavně u hlavní hrdinky. Viděla jsem i film, ale ten se mi moc nelíbil – hodně scén je tam vynechaných, některé zase zbytečně přidané. I postavy jsem si představovala trochu jinak, takže kniha rozhodně lepší.

    Zorka

    14.10.2013

    "Lidé rychleji jezdí, rychleji žijí, rychleji stárnou, zuřivěji se nenávidí a ubíjejí bez výčitek svědomí nejen jednotlivce, ale i celé národy." (s. 294) Jako by to Havlíček psal dnes. Kritika společnosti, která byla sice jiná než ta dnešní, přitom ale v podstatě "stejná". Pohled do nitra člověka, který plave proti proudu (ať už je to podivínský doktor Hanzelín nebo jeho jeho dcera Dora, která měla odvahu jít vlastní, ač nejistou, cestou). Pohled do nitra dospívajícího mladíka, "rozervance", který pohlíží zpět, ale dnešek ho trošku děsí. Velmi zajímavá studie hlavních postav, které nejsou černo-bílé, naopak mají své klady i zápory.

    Elien

    15.07.2013

    Líbí se mi, jak Havlíček popisuje své postavy takové, jaké jsou. Tahle kniha však pro mě byla až moc depresivní, hlavní hrdina měl v sobě tolik pesimismu… A to mi vadilo. V některých pasážích únavná, v některých záživná, ale stále nesympatická. Možná jsem ji nečetla v nejlepší době, nevím, ale nevzala mě za srdce tak jako třeba Petrolejky.

    Petrstik

    06.03.2013

    Odpočinkový lyrický příběh o dospívání jedináčka Emila z významné rodiny, v němž určitou úlohu sehraje každá z pětice sester a především maloměstský lékař Hanzelín.

    WEIL

    14.08.2011

    Kniha je nejlepší v místech, kde vystupuje jako otec rodiny Hanzelík, jako rodič či jako lékař.

    Nad Dorou zlomí hůl, a ať si jde kam chce, mrzí ho to, ale je zásadový a razantní. Svá slova neodvolává.